Zámek Lednice je bezesporu jedna z nejkrásnějších, a v posledních letech také jednou z nejnavštěvovanějších, památek Lednicko-Valtického areálu. Za poslední desetiletí se zcela jistě dostal i na pomyslnou špičku nejatraktivnějších lokalit v rámci celé České republiky. A nutno podotknout, že zcela určitě právem! Každoročně sem přijíždí stále více turistů a s vybudováním lázní se Lednice zařadila ještě mezi lázeňská města a postupně si tuto pověst poměrně úspěšně šíří, budují promenády a další zázemí pro každoročně se zvyšující počet turistů.
Author: Spravce
Tři Grácie
Tři Grácie
Další zcela určitě zajímavou památkou Lednicko-Valtického areálu je Chrám tří Grácií. Najdete jej na červené turistické trase mezi Valticemi a Lednicí. Tato stavba patří oficiálně do katastrálního území Charvatská Nová Ves, tedy k jedné z městských částí Břeclavi.
Na Tři Grácie se dostanete pohodlně pěšky, na kole, a dokonce i autem. Při jízdě na kole z Břeclavi, směrem od sídliště Na Valtické, kde můžete i pohodlně zaparkovat, si zde můžete udělat další zastávku po návštěvě kaple Sv. Huberta. Tři Grácie se nacházejí přibližně 5 km od Valtic, necelé 2 km od Hlohovce a jen pár stovek metrů od Nového Dvoru. Autem ve směru Lednice – Valtice, odbočíte z hlavní silnice přibližně v polovině cesty vlevo – přímo u odbočky na Hlohovec.
Tři Grácie, Lednicko-valtický areál
Obecné informace o gráciích z Wikipedie:
Charitky (v římské mytologii Grácie z latinskéhoGratiae) byly v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé (podle jiné verze dcery boha slunce Hélia a najády Aigly). Byly to bohyně půvabu a krásy. Byly tři:
- Aglaia byla nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že byla Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou.
- Eufrosyné – „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Byla také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy.
- Thálie (Thaleia) – „Kvetoucí“, byla bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“
Pár zajímavostí na závěr:
Na soše Tří Grácií je nejzajímavější nejspíš asi to, že ačkoliv se pro ni zažil název Tři Grácie, ve skutečnosti se vůbec o žádné grácie nejedná. Toto sousoší totiž zobrazuje trojici antických bohyní: Athénu (bohyně moudrosti a války), Afroditu (bohyně lásky a krásy) a Artemis (bohyně lovu).
Sousoší bylo prapůvodně ozdobou zámeckého parku v Lednici, ale říká se, že vnady bohyň nedaly panovníkům spát a tak jim vystavěli samostatné reprezentativní sídlo.
Celé sousoší je vytesáno z jediného kusu kamene sochařem Leopoldem Fischerem. Klasicistní kolonáda je dílem Jana Karla Engela.
Bohyně se ohlížejí směrem k třpytivé hladině Prostředního rybníka a dohlídnou až na protější stavbu Rybničního zámečku, odkud si naopak lze (nejlépe s dalekohledem) prohlédnout jejich sochu.
Jako další zastávka na cestě od Tří Grácií, může být např. vlaková zastávka Lednice rybníky, kam je to odsud opravdu jen kousek nebo třeba nádherné Rendez-Vous.
Janův hrad
Janův hrad
Janovu hradu většinou neřekne nikdo z místních jinak, než Janohrad. Byl postaven někdy v letech 1801 – 1808 jako umělá zřícenina podle projektu Josepha Hardtmutha, ano, pana vynálezce tužky, které v Lednicko-valtickém areálu projektoval mimo jiné např. také Minaret nebo Kolonádu na Reistně.
Stavba Janova hradu
Při stavbě Janohradu musel Joseph Hardmuth řešit nejeden malý problém, ale tím největším zcela určitě bylo zdejší velmi nestabilní zmáčené podloží lužního lesa. Toto podloží bylo v první řadě třeba zpevnit velkým množstvím dřevěných trámů. Teprve na těchto trámech bylo možné v tak nestabilním podloží začít stavět.
Janův hrad je postaven z kamenů, které sem byly přivezeny z nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko.
Záměr a účel stavby Janova hradu
Architekt již tenkrát stavěl hrad s tím, že bude působit jako zcela hodnověrná zřícenina hradu. Dbal opravdu na každý detail a držel se spousty starých zásad při stavbě hradů. Na rozdíl od ostatních napodobenin zřícenin byl ale Janův hrad od samého začátku stavěn tak, aby jej bylo možné obývat při příležitostných honech a aby také plnil roli loveckého zámečku a myslivny v jednom.
Jak se na Janův hrad dostanete
Z Břeclavi se k Janohradu dostanete po zelené turistické značce a nebo plavbou na lodi z některých přístavů Lodní dopravy Břeclav, případně ze zámeckého parku v Lednici.
Janův hrad – oficiální stránky hradu najdete.
Kolonáda na Reistně
Kolonáda na Reistně
je dominantou krajiny v okolí Valtic a jejich okolí. Tak jako pár dalších památek Lednicko-Valtického areálu, Kolonáda na Reistně je také dílem slavného architekta – Josefa Hardmutha. Z dalších jeho děl je možné spatřit v blízkém okolí např. Janův Hrad nebo např. Minaret, který naprosto svým slohem nezapadá do místní krajiny. Právě kvůli tomu je o to více zajímavý.
Lichtenštejnové se měli vzájemně rádi, uctívali vzájemně jeden druhého a také své předky. Německé nápisy na zdích kolonády hlásají: “Syn otci, bratr bratrům” a “Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn”.
Kolonádu na Reistně začal stavět Alois I. z Lichtenštejna ale dokončil ji až jeho mladší bratr Jan Josef I. Povídá se, že za Aloise stavba kolonády rostla jako po másle, ale za období jeho bratra zpomalovala tak dlouho, až se nakonec její stavba úplně zastavila. Věřte nebo ne, důvodem zastavení byly finance. Ano, i tehdejší šlechticové nejbohatší rodiny, jaká v této době žila na území dnešní České Republiky, měli už tenkrát potřebu řešit i takové “malichernosti”, jako finanční otázku věci.
Paradoxně právě to byl jeden z důvodů, proč byly nejbohatší rodinou – odmítali totiž utrácet za zbytečnosti. Pokud si někdo stěžujete, jak je to v dnešní době zlé a složité, že je všechno jen o penězích apod., tak vězte, že tento problém tady existuje ještě déle, než peníze samotné vůbec spatřily světlo světa.
V turistické sezóně slouží Kolonáda na Reistně současně také jako vyhlídka, ze které je nádherný rozhled do širokého okolí.
Jak se na Kolonádu na Reistně dostat
Jestliže přijíždíte do Valtic po silnici směrem od Břeclavi a projedete kolem čerpací stanice směrem dolů z kopce po hlavní silnici a budete pozorní, na horizontu protějšího dalekého kopce ji můžete spatřit v celé své kráse. Po cestě směrem od Mikulova ji krásně uvidíte již někde ze silnice za Sedlecem na vaší 2. hodině.
Když se ve Valticích vydáte směrem na Rakousko (ve směru od Břeclavi za restaurací Na Rychtě odbočíte vlevo), přijedete až přímo pod Reistnu, kde můžete, respektive musíte, na parkovišti odstavit auto a udělat si sem cca. 500 m procházku.
Vstupné na vyhlídku je 25 Kč (plné) a 15 Kč (snížené).
Otevřeno je:
duben + září – pouze SO a NE: 10 do 17 hod.
květen – PÁ, SO, NE: 10 – 17 hod.
červen – srpen – denně: 10 – 17 hod.
Titulní foto: Viktor Hanáček
Apollonův chrám
Apollonův chrám
je chrámem boha slunce a kromě toho rovněž velmi výraznou dominantou nad Mlýnským rybníkem, kterému se v Břeclavi a okolí neřekne nikdo jinak, než Apollo. Tento název si rybník vysloužil právě podle tohoto chrámu, který shora dohlíží na všechny tři Lednické rybníky. Continue reading