Zámek Lednice je bezesporu jedna z nejkrásnějších, a v posledních letech také jednou z nejnavštěvovanějších, památek Lednicko-Valtického areálu. Za poslední desetiletí se zcela jistě dostal i na pomyslnou špičku nejatraktivnějších lokalit v rámci celé České republiky. A nutno podotknout, že zcela určitě právem! Každoročně sem přijíždí stále více turistů a s vybudováním lázní se Lednice zařadila ještě mezi lázeňská města a postupně si tuto pověst poměrně úspěšně šíří, budují promenády a další zázemí pro každoročně se zvyšující počet turistů.

Něco málo z historie

První historická zpráva o této lokalitě pochází až z roku 1222. Již tehdy zde patrně stála gotická tvrz s dvorcem, kterou r.1249 český král Václav I. propůjčil rakouskému šlechtici Sigfriedu Sirotkovi.

Koncem 13. století se držiteli celé Lednice a nedalekého Mikulova stali Liechtensteini, původem ze Štýrska, kteří postupně získali pozemkový majetek na obou stranách moravsko-rakouské hranice. Příslušníci rodu se nejčastěji uplatňovali ve vojenských službách, v renesanci pak v hospodářském podnikání. Od druhé poloviny 15.století se pak příslušníci rodu uplatňují i v nevyšších zemských úřadech. Zásadní změna postavení rodu na Moravě však nastala až za bratrů Karla, Maxmiliána a Gundakara z Liechtensteina. Karel a Maxmilián si výhodnými sňatky zabezpečili velké bohatství starého moravského rodu Černohorských z Boskovic. Bratři byli zpočátku, tak jako jejich otec a děd, protestanty-luterány, ale záhy přestoupili na katolickou víru a připravili si tak vhodnou půdu pro další politickou činnost. To se týkalo zejména Karla, který působil na dvoře císaře Rudolfa II., v roce 1604 se stal zemským hejtmanem na Moravě a v roce 1608 byl pozdějším králem Matyášem II. povýšen do knížecího stavu a uděleno mu opavské knížectví.

Za stavovského povstání stál na straně Habsburků, účastnil se i bitvy na Bílé hoře. Po porážce stavovského povstání v roce 1620 systematickým skupováním konfiskovaných majetků některých účastníků odboje se Liechtensteini stávají nejbohatším rodem na Moravě a ve svém postavení vystřídali Žerotíny. Obrovský půdní fond jim přinášel velké zisky a umožnil jim i velkolepé stavební podnikání zde v Lednici.

Již v 16.století patrně Hartmann II. z Liechtensteina, nechal zbořit zdejší středověkou vodní tvrz a nahradil ji renesančním zámkem. Na sklonku 17.století byla i tato stavba zbořena a vybudováno zde barokní sídlo s rozlehlou architektonicky řešenou zahradou a monumentální jízdárnou, podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, která se jen v málo pozměněné podobě uchovala dodnes.

Po polovině 18. stol. byl zámek opět upravován stavebně a roku 1815 byly odstraněny jeho přední trakty, které byly součástí barokního zámku.

Dnešní vzhled pochází tedy z let 1846-1858, kdy kníže Alois II. z Liechteinsteina usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro pořádání velkolepých setkání evropské šlechty sloužily reprezentační sály v přízemí (dnes I.prohlídkový okruh), které jsou vybaveny vyřezávanými stropy, dřevěným obložením stěn a vybraným mobiliářem. V 1. patře zámku pak můžete navštívit soukromé pokoje Liechtensteinů. Ve 2. patře pak pokoje dětí a jejich guvernantek, spolu s muzeem loutek Milana Knížáka.

(Zdroj textu o historii: Oficiální web Zámku Lednice)

Obecné informace

K podobě, jakou můžete spatřit dnes, přišel zámek až při rozsáhlé rekonstrukci v polovině 19. století, díky které je dnes k vidění ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada.

Významnou úpravou prošel zámek Lednice koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.

Zámecká zahrada

Pokud navštívíte zámek Lednice, určitě si vyčleňte alespoň půl dne na procházku po zdejší francouzské zahradě a po parku, který vás provede kolem slepých ramen řeky Dyje krásnou přírodou až k další velké zajímavosti Lednicko – Valtického areálu – rozhledně Minaret, která vás díky svému slohu na chvilku přenese do úplně jiných koutů světa. Stavba v podobě turecké či jiné mešity, jako by se zde zjevila otočením kouzelného prstenu. Něco podobného jen tak široko daleko jistě neuvidíte!

Zámecký skleník

Další z velkých zajímavostí, kterou si určitě nenechejte ujít je Zámecký skleník, který je dlouhý 92 m, široký 13 m a vysoký až 7,5 m a panuje zde velice příjemné subtropické, možná až tropická klima s příjemným vlhkým vzduchem a roste zde opravdu velká spousta exotických květin, které v našich zeměpisných šířkách jen tak někde neuvidíte. Posaďte se na jednu z mnoha laviček, zavřete oči a nasávejte atmosféru deštného pralesa.

Otevírací doba:

• Únor, březen, listopad a prosinec: pouze soboty a neděle od 9 do 16 hodin.
• Duben a říjen: denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin.
• Květen: denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.
• Červenec a srpen: denně od 9 do 17 hodin.
• Září: denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.

Polední přestávka je od 12 do 13 hodin.

Vstupné:

Dospělí: 60,- Kč
Děti, studenti, senioři: 40,- Kč